Alobal, velmi tenká hliníková fólie

Zmačkaná hliníková fólie - alobal - alufólie

Alobal, hliníková fólie, aluminiová fólie, alufólie nebo někdy také „stříbrný papír“, je označení pro velmi tenkou fólii o tloušťce mezi 0,004 a 0,02 mm, která se vyrábí z hliníku jeho válcováním. České označení vzniklo spojením slov „Al“ (chemická značka pro hliník) a „obal“.

 Hliníkové fólie jsou neprodyšné a po tepelné úpravě velmi jemné a tvarovatelné, právě proto se často využívají jako obalový materiál pro potraviny a medikamenty. Z důvodu vysoké spotřeby zásob hliníku a celkové velké energetické náročnosti procesu výroby hliníkových fólií je jejich využití částečně terčem kritiky ochránců přírody. Občas bývá alobal mylně zaměňován za staniol (cínová fólie).

Historie alobalu

15. dubna 1905 obdržel švýcarský podnikatel Heinrich Alfred Gautschi patent na výrobu hliníkové fólie. Gautschiho „balíkový“ způsob výroby spočíval v tom, že se válcoval tenký hliníkový plech, který se vždy přepůlil a přeložil na sebe, takto se pokračovalo dokud nevznikl „balík“ o 64 vrstvách fólie. Tímto způsobem bylo možné získat o mnoho pevnější a flexibilnější fólii, nežli vyválcováním jen jednoho hliníkové plechu.

Již v roce 1911 obdržel Robert Victor Neher společně s Erwinem Lauberem a Albertem Gmürem patent na válcování tzv. nekonečných pásů hliníkové fólie. Tím byl položen základ k možnosti masového využití hliníku jako „alobalu“, který najdeme jak v kuchyni, tak v průmyslu (elektrotechnika, letectví, laboratorní technika, satelity).

Výroba alobalu

Hliníková fólie je běžně vyráběna z čistého hliníku (obsah hliníku 99 až 99,9%). K tomu jsou využívány takzvané předválcované pásy o tloušťce ca. 0,6 až 1,5 mm, které se zastudena v několika krocích vyválcují na požadovanou výslednou tloušťku. Díky tomuto válcování dochází k tomu, že každá strana tenkého alobalu má jiný povrch (lesklý a matný). Lesklý povrch má vnitřní strana fólie – tedy ta strana fólie, která při válcování přišla do styku s válcem, zatím co matná je ta, která se válce nedotýkala a natažením získala mikroskopické nerovnosti.

Válcováním se díky vnitřnímu přeuspořádání hodně zvýší tvrdost a pevnost získané fólie. Následným měkkým žíháním (zahřátím a pomalým ochlazením) se opět její tvrdost sníží a zlepší se její mechanické a fyzikální vlastnosti (především tvárnost).

Využití alobalu

V domácnosti našel alobal využití především v kuchyni. Běžně se používá hliníková fólie v rolích o tloušťkách mezi 0,010 a 0,015 mm, šířkách 30 až 50 cm a různých délkách. Potraviny zabalené v alobalu jsou chráněné světlem a díky neprodyšnosti alobalu si zachovávají své aroma, nevysychají a vydrží déle čerstvé. Naopak alobal nepropouští ven mastnotu ani tekutiny.

Alobal je využíván také při přípravě pokrmů. Při grilování slouží jako podložka pro zamezení připálení grilovaných potravin a také se do alobalu mohou zabalit například brambory a vhodit přímo do žhavého uhlí. V alobalu se pečou i ryby.

V průmyslu se hojně používají fólie o tloušťkách od 0,004 do 0,500 mm. Tyto role navíc mohou být široké až přes jeden meter.

 



Můžete vložit komentář, nebo trackback z Vaší stránky.

Vložte komentář